<..   Martin Vonka: Tovární komíny. Funkce, konstrukce, architektura / Factory chimneys. Function, design, architecture

Anotace

V roce 1906 vydal popularizátor komínů a budoucí rektor ČVUT v Praze profesor František Klokner ve věku 33 let v časopise Vynálezy a pokroky pojednání O továrních komínech. Jako technik byl průmyslovými vertikálami fascinován a na třiceti stránkách tak chtěl čtenáře seznámit s funkcemi komínů, jejich navrhováním a technickým řešením, ukazoval, jaké v té době byly postaveny rekordní, či zajímavé komíny, a v neposlední řadě upozorňoval i na jejich estetické kvality.

Publikace Martina Vonky na jeho významnou práci navazuje a ve velké míře ji rozšiřuje, a to především o nové skutečnosti, které se během uplynulých sto let udály. Od Kloknerova počinu nevyšla v českých zemích žádná další podobná literatura zabývající se popularizací průmyslových komínů. Tato kniha se tak vrací k počátkům vzniku komínů, ukazuje, jak funkční a technické požadavky daly vzniknout konstrukci tak ladné a krásné, jakou je tovární komín. Dále popisuje typologii komínových staveb, seznamuje čtenáře s komíny zděnými, ocelovými a železobetonovými, věnuje se i jejich stavitelům a dotýká se i technologii výstavby.

Těžištěm knihy jsou však témata velice současná, tedy ta, kterých se Klokner v době, kdy průmyslová revoluce běžela naplno, pochopitelně nemohl ani náznakem dotknout. Jedná se o úvahy, jaké mají naše komíny hodnoty, proč je třeba je chránit a jak lze s nimi nakládat. Aktuálnost tématu podtrhuje skutečnost, že jen málo vyobrazených komínů v knize publikovaných kouří. Většina jich tak je dnes jen němými a nepotřebnými svědky své doby vystavena riziku destrukce a vyvstávají otázky, jaké jim lze dát možnosti v zapojení do naší současné postindustriální doby.

Závěr publikace tvoří katalog vybraných, dosud stojících, komínů – na 23 příkladech je ukázáno, jaké zajímavé komíny u nás máme a jaké jsou jejich příběhy. Některé jsou ještě funkční, některým z nich byla dána šance na nový život, některé ale chátrají a jejich budoucnost je nejistá. Akutní hrozbu nad jejich dalším osudem zdůrazňuje skutečnost, že během autorova čtyřletého psaní zbořili hned několik komínů, které měly v katalogu být uvedeny jako kvalitní reprezentanti českých komínů.

Monografie budiž k užitku nejen odborníkům z praxe, architektům, památkářům, pracovníkům státní správy, ale její popularizační účel má oslovit v neposlední řadě i laickou veřejnost. Opominuta nezůstává ani skupina majitelů, text jim dodá představu, čím komíny trpí a jak je vhodné je opravovat.

Kniha vznikla při řešení výzkumného projektu Industriální topografie České republiky – nové využití průmyslového dědictví jako součásti národní a kulturní identity (DF11P01OVV016) a je součástí vzdělávací a evidenční metodiky Využití potenciálu historické průmyslové architektury a její urbanistické role v území.

Obsah

Úvodem (předmluva PhDr. Benjamina Fragnera)

Vznik a vývoj

Typologie

      Zděné komíny

             Návrh a stavba komínů

             Stavitelé

             Části komína

      Ocelové komíny

      Betonové a železobetonové komíny

      Hvozdové komíny

      Tovární komíny s vodojemy

Poruchy a sanace

Nové využití

      Hodnoty, ochrana a zachování průmyslových vertikál

      Přístupy k zachování

             Komín jako symbol průmyslu

             Přeměny, přestavby a nové možnosti

Katalog vybraných továrních komínů

      Klamova huť — Blansko

      Johann Liebieg & spol., přádelna bavlny — Železný Brod

      Parní mlýn — Smolotely

      Továrna na střelné zápalky a náboje Sellier & Bellot — Praha 3-Žižkov

      Městská cihelna — Olomouc-Slavonín

      Kotelna Dittrichovy hrobky — Krásná Lípa

      Přádelna Johanna Priebsche dědicové — Smržovka

      Důl Alexander — Ostrava-Kunčičky

      Důl Jindřich — Karviná-Doly      

      Ústřední elektrická stanice král. hlav. města Prahy — Praha 7-Holešovice

      Společenský pivovar pražských sládků — Praha 4-Braník

      Stříbrné hutě — Příbram

      Ed. Doležal, Al. Řezáč, Zd. Doležal, továrna bavlněných látek — Nový Bydžov

      Kanalizační čistírna — Praha 6-Bubeneč

      Andrease Zieglera syn, sklárna — Holýšov

      Cosmanos AG — Josefův Důl

      Pivovar arcivévody Františka Ferdinanda d’Este — Benešov

      Teplárna a elektrárna Západomoravských elektráren, a. s. — Brno-Zábrdovice

      Elektrárna ESSO — Kolín

      Elektrárna města Pardubic — Pardubice I-Zelené Předměstí

      Mechanická tkalcovna a tiskárna látek Josef Sochor — Dvůr Králové nad Labem

      Sudetenländische Treibstoffwerke AG — Litvínov-Záluží

      Elektrárna Chvaletice — Chvaletice 23

Rejstříky, základní literatura, zdroje zobrazení

Summary

Tiráž

Autor Martin Vonka / spolupráce Benjamin Fragner, Jan Zikmund / odborná recenze Petr Svobodný, Bohumil Ježek / jazyková redakce Hana Hlušičková / rejstříky Anna Vinklárková / překlad Jana Kinská / grafická úprava a sazba Jan Zikmund / technická spolupráce Jan Forejt, Gabriel Fragner, Jiří Klíma / tisk PBtisk / vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT v Praze s podporou společnosti Omega – Teplotechna Praha a. s. a Teplárenského sdružení České republiky.

224 stran / 184 fotografií, dobových vyobrazení a schémat / náklad 550 ks

ISBN 978-80-01-05566-3

Dostupnost

Publikaci je možné zakoupit od ledna v knihkupectví Klubu Za starou Prahu Juditina věž, nebo kontaktujete autora - danny(at)fabriky.cz.

Recenze

Recenze od prof. PhDr. Petra Svobodného, Ph.D., z Ústavu dějin Univerzity Karlovy a archivu Univerzity Karlovy vyšla v časopise Dějiny věd a techniky č. 1, 2015, s. 58-59.

Summary

In 1906, František Klokner (1872–1960), a teacher at a technical secondary school in Plzeň that time, published his essay On factory stacks in the journal Vynálezy a pokroky (Inventions and Progress). He introduced the general public to stack functions, design and technical solutions, illustrating how record-breaking and outstanding stacks were built and also drawing the reader’s attention to their aesthetic qualities.

This work draws on his important contribution and much broadens its scope significantly at the same time, introducing new facts that have emerged in the last hundred years. No work of this kind, aiming at the popularization of these industrial verticals, has been published in the Czech Republic (or the former Czechoslovakia) since Klokner’s times. The book looks back at the origins of stacks, demonstrates how functional and technological requirements influenced the construction, describes the typology of stack structures, introduces the reader to brick, steel and reinforced concrete stacks while discussing their creators and outlining the construction technology. 

The main focus of this work, however, lies on the present time : What is the value of our stacks ? Why do we need to preserve them? How can they be re-used ? The most of our stacks have become useless, silent witnesses of their time facing the risk of destruction. The question has arisen how to possibly integrate them in our current, post-industrial era.

The book concludes with a catalogue of 23 selected extant stacks. While some of them are still in operation, some have won their chance for a new life. But there are some stacks that are falling into ruins facing the uncertain future.

Our work is intended for experts, heritage specialists and public officers, but also popularizes the subject among the general public. It has been written as a part of research project titled Industrial Topography – new use of industrial heritage in the Czech Republic as a part of national and cultural identity (Grant No. DF11P01OVV016), which is supported under the NAKI (National and Cultural Identity) programme of the Ministry of Culture of the Czech Republic, and it forms an integral part of the education and registration methodology Using the potential of historical industrial architecture and its urbanplanning role in the territory.

náhledy

2014 © fabriky.cz