Zastávka, ulice Lipová

49°11'24.122"N,16°21'47.768"E

Současný stav: odstřelen 28. 1. 2013 

Realizace: 1880

Výška: 36 metrů

Zpracováno: říjen 2012

Aktualizace: leden 2013

Rosicko-oslavanská pánev patří k nejstarším a nejmenším černouhelným revírům na našem území. Počátky první těžby se datují do poloviny 18. století, přičemž do roku 1783 se těžilo černé uhlí na Moravě pouze zde.

Velký rozmach těžby začal v druhé polovině 19. století. Otevíraly se nové šachty a těžba se rok od roku prudce zvyšovala. Z této doby pocházejí tyto šachty:

- Důl Antonín – Zbýšov (1846)

- Důl Simson – Zbýšov (1848)

- Důl Františka – Padochov (1848)

- Důl Herring – Zastávka (1852)

- Důl Jindřich I – Zbýšov (1854)

- Důl Ferdinand - Babice u Rosic (1856)

- Důl Kukla – Oslavany (1865)

- Důl Julius – Zastávka (1877)

Těžba uhlí v regionu pochopitelně významně ovlivnila rozvoj místního průmyslu a okolních obcí. Obec Zastávka prakticky vznikla jen díky uhlí.

V současné době jsou již provozy na všech dolech zastaveny, těžní věže jsou až na dvě zbořeny a šachty zasypány. Každý důl měl minimálně jeden svůj tovární komín, do dnešních dnů se ale dochovaly jen dva (z celkem asi deseti) – předmětný komín dolu Julius a komín dolu Františka v Padochově.

Důl Julius byl zaražen v roce 1877. V roce 1883 dosáhla jáma hloubky 138 metru. V roce 1889 byl k ní připojen důl Gegentrumm. V roce 1902 byla postavena železná konstrukce těžní věže, parní těžní stroj byl vyroben v roce 1907. V roce 1910 byly doly Julius a Ferdinand spojeny lanovou dráhou, dále byla postavena třídírna uhlí. V roce 1911 byla dosažena hloubka 710 m a pracovalo zde na 780 zaměstnanců. V roce 1934 bylo důlní pole Ferdinand připojeno k dolu Julius. Za války byla šachta významně poškozena, po opravě vznikl ale rozsáhlý požár, který zničil prádlo, třídírnu a stanici lanové dráhy. Znovu zahájit těžbu uhlí se ale podařilo brzy obnovit a v roce 1949 byly postaveny na dole Julius nové koupelny, dílny a rozvodna. V roce 1952 byl vybaven těžní stroj elektrickým pohonem a bylo dosaženo maximální dopravní hloubky 790 metru. Nicméně výtěžnost šachty klesala a geologické průzkumy nebyly pozitivní. Počátkem šedesátých let tak byl důl Julius zrušen a jeho dolové pole bylo přiděleno k dolu Antonín. Do roku 1991 sloužil důl jako vtažná jáma a k odčerpávání vody. V letech 1992-3 probíhala likvidace dolu Julius. Zásyp byl ukončen 14. 9. 1992. Krycí deskou byla jáma 7. 12. 1992 uzavřena.

V roce 2012 probíhá plošná demolice zbývajících budov, v době psaní tohoto textu je komín jedinou stojící stavbou v areálu dolu.

Komín typologicky patří do nejstarší skupiny továrních komínů u nás – mezi komíny s polygonálním, resp. osmibokým profilem. Komín byl postaven pravděpodobně v roce 1880 a je vysoký 36 metrů, má horní světlý průměr 1,7 m a průměr v patě 4,8 metru . Podstavec má netradičně dvě úrovně, které oddělují zdobené římsy. Celková výška podstavce je 6,5 metru, výška dříku včetně hlavice je 29,5 metru.

Průřez podstavce je osmiboký a je vyzděn z pálených plných cihel. Kouřovod je do komínu napojen do podstavce, a to pod úrovní terénu do nadzákladového zdiva.

Dřík komína je taktéž osmiboký a je zakončen ozdobnou hlavicí. Konicita dříku je 6%, což je hraniční hodnotou, která bývala doporučována (vyšší konicita by byla na závadu vzhledu komína). Zdivo je taktéž tvořeno plnou pálenou cihlou. V některých místech jsou ručně osekány do tvaru tak, aby naplnili požadavky na zdobný vzhled komína - což je patrné např. asi metr pod vrcholem, kde lze spatřit poměrně unikátní konické zúžení profilu dříku. 

Technický stav komína lze klasifikovat jako dobrý. Sice lze spatřit postupnou degradaci povrchových vrstev cihel, ale na statiku to nemá vliv, komín není narušen žádným výraznějším zásahem, při průzkumu nebyl zaznamenán ani odklon od svislé osy. Ocelová výstroj nevykazuje významné známky koroze. Hlavice komína je v dobrém stavu, což nebývá u řady komínů zvykem. Je to jednak dáno betonovým věncem, ale i masivním zdivem - tloušťka zdiva v nejvyšší úrovni je 65 cm (běžné tloušťky bývají tak 30 cm).

Koncem října podaly fabriky.cz návrh na prohlášení za nemovitou kulturní památku. Dle nás si komín zaslouží status kulturní památky z těchto důvodů:

- Je jediným továrním komínem, který se dochoval v původní podobě a příslušel  těžebnímu průmyslu ve významné průmyslové oblasti Rosicko-oslavanské pánve (komín dolu v Padouchově má již významně pozměněný původní stav).

- Jedná se o jedinečný komín v celém regionu – v Jihomoravském kraji jsou pouze asi dvě desítky komínů stejné typologie.

- Umělecká hodnota komínu svým významem přesahuje hodnotu většiny komínů Jihomoravského kraje.

- Komín je symbolem významné historie regionu a ukazuje už jen jako jediný odkaz na vznik průmyslové obce Zastávka.

Až se Ministerstvo kultury vyjádří, budeme informovat.

Aktualizace: komín byl odstřelen 28. 1. 2013, jedním z důvodů byl údajný špatný technický stav.

 

Zdroje informací:

- Plchová, Jarmila: Rosicko-oslavanský uhelný revír 1760-1999, Gloria Rosice 1999

- Muzeum Průmyslových Železnic - www.mpz.cz/files/images/letaky/doly-prehled-barevne.pdf

- Registr VCPD ČVUT (http://registr.cvut.cz), V010385 – Důl Julius, poslední aktualizace: 14.10.2012

- Obec Zastávka - www.zastavka.cz

- Kolektiv autorů: Uhelné hornictví v ČSSR, 1985

 

Fotografie z roku 2012 a něco z roku 2009: