<.. Čistírna odpadních vod - Praha-Bubeneč (komíny)
   
Praha-Bubeneč, ulice Papírenská (v době výstavby to byla ulice Piettova - dle ředitele papírny v Císařském mlýně, která je v sousedství)
komín od parní kotelny: 50°6'36.55"N, 14°24'6.15"E
ventilační komín: 50°6'35.37"N, 14°24'8.51"E
Realizace: 1901 - 06  
Výška: 30 metrů

 

zákres komína

nákres komína (2012)

Komíny byly postaveny společně s čistírnou odpadních vod v letech 1901 až 1906 dle projektu anglického inženýra - sira Williama H. Lindleye. Čistírna se obecně řadí mezi unikátní památku světového významu. Je tedy dobře, že stavba (včetně komínů) je od roku 2010 národní kulturní památkou.

Komíny jsou dva a jsou architektonicky identické. Jsou od sebe vzdáleny 60 metrů a jejich výška je 30 metrů, světlý průměr v hlavě mají 123 cm a v patě u terénu 406 cm, konicita dříku je 4,8%.

Každý komín má ale jiný účel. V pohledu na provozní budovu je levý komín určen pro dva parní kotle, sloužil tedy ku odtahu spalin z nich (dodnes při zvláštních situacích je kotelna funkční a komín vyfrkuje lahodný uhelný dým jako za starých časů) a komín pravý je čistě ventilační pro účely odvětrání podzemních prostor. Při nahlédnutí do komína shora je tak zajímavé oba komíny srovnat. Komín od kotelny je uvnitř pochopitelně černý od sazí a je cítit pachem spalin, komín ventilační je naopak čistý a decentně zapáchá kanalizací.

Čím si zaslouží tyto komíny svoji pozornost? Výjimečný je již jen jejich soubor - dva architektonicky a materiálově totožné komíny, přičemž jeden slouží kotelně a druhý zase svým přirozeným tahem odvětrává podzemí. Dále se zde dochovalo poměrně unikátní zakončení hlavice kamenným obkladem - většina starých komínů má pouze betonový věnec. A jako kuriozitu lze vnímat subtilní nízký podstavec z kyklopského zdiva (resp. se možná jedná jen o obklad), který je zakončen masivní kamennou římsou. A neposlední řadě je třeba vyzdvihnout kvality ozdobných hlavic komínů. Hlavice je vysoká 3 metry a je výtečně řemeslně zpracována do příjemné vizuální podoby.

Dříky jsou postaveny z radiálních cihel, které dodala cihelna Aloise Elhenického v Obrnicích u Mostu (cihelna dodnes stojí). Stavební inženýr Elhenický (*1844) byl nejen majitelem cihelny, ale i majitelem stavební firmy (ta ale komín nestavěla, neb v době výstavby komínů byl Elhenický starostou Smíchova a nechtěl být ve střetu zájmů; v roce 1907 se dokonce stal pražským stavebním radou).

Komín má oproti původnímu vzhledu jednu změnu - v minulosti byl dřík a podstavec ze statických důvodů opásán ocelovými obručemi. 

Komíny si zahrály také v několika filmech. V roce 1975 to bylo v seriálu Třicet případů majora Zemana, a to konkrétně v díle Hon na lišku, který zachycuje revoluční rok 1948. Zde si čistírna zahrála Čadkovu továrnu na zbraně a ve scéně, kdy se policista Zeman přidává na stranu dělníků, je vidět komín se dvěma muži na hlavici komína s vlající rudou vlajkou (fotografie záběru zde). V roce 1993 to bylo zase ve filmu Šakalí léta, kdy lze vidět v krátkém záběru tancování na koruně komína.

 

Poděkování za umožnění průzkumu patří lidem ze staré čistírny.

 

Zdroj informací:

- osobní fabrikyprůzkum

- Registr VCPD ČVUT (http://registr.cvut.cz), V000023 - Stará kanalizační čistírna, poslední aktualizace: 6. 3. 2012

- www.staracistirna.cz

 

Fotografie z průběhu let 2005 až 2012:


Pokud víte o komínu více,  napište nám. Rádi informace rozšíříme!

2012 © fabriky.cz