<.. Sladovna Klusáček - Kounice  
   
 
Kounice, okres Nymburk
50°6'30.058"N, 14°51'16.067"E
Současný stav: funkční, tradiční technologie
Realizace: dnešní budovy z roku 1779
Navštíveno: květen 2010
Zpracováno: červenec 2010

 

Dnes nalezneme v Kounicích pouze sladovnu, ale dříve na jejím místě byl i pivovar, o němž pocházejí první zmínky z přelomu 16. století. Pivovar nejprve patřil různým pánům a šlechtě a v roce 1884 koupil od Lichtenštejnů kounický pivovar se sladovnou pan František Klusáček se svým bratrem Antonem Klusáčkem.

Poslední várka piva proběhla někdy kolem roku 1900, po uzavření pivovaru se ale rozšířila sladovna a kromě období válek se slad vyráběl nepřetržitě. V roce 1948 byla sladovna znárodněna a rod Klusáčků ji dostal zpět do svých rukou při restituci v roce 1992.

Současná podoba sladovny pochází z druhé poloviny 18. století, letopočet přestavby 1779 je uveden na portálu jednoho z oken průčelní fasády dodnes. Tato východní fasáda je právě tím, co vás na první pohled při cestě kolem zaujme. Ne nadarmo je uvedena na seznamu nemovitých kulturních památek. Fasáda nese barokní rysy, je členěna pilastry a je doplněna o různé zdobné prvky (např. chmelové hlávky) a tomu všemu vévodí nika, ve které je umístěna socha patrona pivovarníků a sladovníků – sv. Václav. Na fasádě lze nalézt ještě jeden letopočet, a to v textu „obnoveno l.p. 1930“ – to štít opravil děd současného majitele.  Dalším výrazným zásahem do barokní hmoty bylo vybudování dvou stojatých hvozdů na konci 19. století.

Nejzdobnější částí hlavní budovy sladovny je pouze již zmíněný štít, ostatní fasády jsou jednoduché. Uvnitř nalezneme dvoulodní humna zaklenuté křížovými klenbami, místnosti s náduvníky, ječmenné a sladové půdy.

Areál je doplněn o dvě nenápadné „stodoly“, ve kterých se také ukrývají další humna s náduvníky. Jedna stodola na to nevypadá, ale je také barokní.

Do roku 1958 sladovna využívala sílu parního stroje, který také vyráběl elektrickou energii. V této době byl pravděpodobně zdemolován i solitérní tovární komín odvádějící spaliny ze stroje.

Dnes je teplo vyráběno kotlem na uhlí s pásovým roštem. Ten bude ale během června 2010 vyměněn za moderní kotelnu na zemní plyn a provoz bude celkové inovován.

Kdysi dávno před modernizací a automatizací provozu zaměstnávala sladovna cca 50 lidí. Při restituci bylo ve sladovně 21 zaměstnanců a dnes pouhých 12.

Proces sladování je v této sladovně tradiční a konkrétně takovýto:

1) Příjem ječmene – u vjezdu do areálu je výsypka, odtud putuje ječmen na přilehlou půdu, dělají se různé zkoušky zrna.

2) Máčení ječmene – v areálu je hned několik náduvníků, a to na třech místech – příslušné celkem čtyřem humnům. Všechny náduvníky jsou z oceli s konickým dnem a do jednoho se vejde až 6 tun ječmene. Denně se spotřebuje na máčení 60 kubíků pitné vody denně. Celková doba máčení zrna jsou 3 dny a během nich se máčecí voda 2x vymění (celkem 3 vody).

3) Klíčení ječmene – to se děje ve čtyřech humnech – dvě jsou z doby baroka, další dvě jsou z doby pozdější. Ječmen tu klíčí 3-4 dny.

4) Hvozdění sladu – původně byly ve sladovně hvozdy dva, nyní funguje jen jeden (ten větší). Menší hvozd dnes slouží jako silo, má už i odstraněn hvozdový komín. Funkční hvozd je dvoulískový a sušení probíhá 2 dny (nejprve na horní lísce, nakonec na dolní).

5) Odkličování a skladování sladu – odklíčení se děje na odkličovačce, následně putuje na sladové půdy a sil o celkové kapacitě 500 tun.

6) Expedice sladu – po několikatýdenním odležení a provedení potřebných zkoušek se slad expeduje. Sladovna produkuje 200-250 tun sladu měsíčně.

A během některých výše popsaných cyklů do toho všeho vstupuje odprašování - a že se ze suchých zrn a sladu práší opravdu hodně.

 

Veliké poděkování patří Ing. Klusáčkovi za vstřícné přijetí a provedení provozem.

 

Zdroje informací:

- informace Ing. Karla Klusáčka

- www.sladovnakounice.estranky.cz

- Registr VCPD ČVUT (http://registr.cvut.cz), V000505 - Pivovar knížete Lichtensteina, poslední aktualizace: 3. 2. 2010

 

Zde jsou fotografie z naší exkurze jednoho květnového dne 2010:


2010 © fabriky.cz