<.. Přádelna Bílý Potok
   
Bílý Potok (okres Liberec)
50°52'27.061"N, 15°13'6.192"E
Současný stav: budovy jsou zachovalé, současný majitel využívá prostory pro strojní výrobu
Realizace: 1913
Zpracováno: srpen 2008
Zpracovali a navštívili: danny, loche, k.e.n, koman, saon

 

V Bílém Potoce na soutoku Smědé a Hájeného potoka stával ještě v polovině 19. století zájezdní hostinec. Vedle něj postavil roku 1852 Ignatz Lange přádelnu vigoňové příze, hostinec byl přebudován na kanceláře. Od roku 1860 patřil podnik rodině Cordellovým, kteří roku 1884 instalovali parní pohon - dodnes je v kotelně uložen nefunkční kotel firmy Ringhoffer. 

původní fabrika  před požárem (1858) (převzato z Registru VCPD)

Kliknutím na obr. se dostanete na větší rozlišení...

V roce 1903 se vznítil prach ze spřádané bavlny a požár pohltil celou fabriku. Při požáru zahynulo 5 dělníků, za každého z nich stojí dodnes před přádelnou jedna tůje.

O deset let později koupil ruinu liberecký továrník Karl Bienert, který zde postavil novou železobetonovou skeletovou budovu o čtyřech patrech. Architektem byl Heinrich Zieger, jehož charakteristickým znakem je provedení fasády v žluto-šedé barevné kombinaci. Z této doby pochází nejspíš  44 metrů vysoký komín na čtvercovém podstavci. Původní komín (pravděpodobně čtverhranného profilu) byl rozebrán a z jeho cihel byla údajně postavena přístavba nedalekého domu.

Železobetonová konstrukce je dle sdělení majitele natolik pevná, že ji běžným způsobem nejde prakticky provrtat. Pokud tedy chtěli v minulosti něco pověsit na stropní trámy, tak to řešili důmyslnými svorkami, kterými sevřeli trám z boku.  

V novém skeletu byl vybudován springlerový protipožární systém. Ve všech patrech jsou pod stropními konstrukcemi vedeny rozvody požární vody, na koncích trubek jsou osazeny mosazné rozprašovače, které jsou zataveny cínem. Při požáru vysoká teplota roztaví cín, uvolní se pojistka a tlaku vody již nestojí nic v cestě. Tekoucí voda v potrubí roztočí v přízemí malou turbínku, a ta rozezvučí zvonec, který upozorní okolí na vzniklý požár. Voda teče samospádem z věže nad střechou. Nádrž má objem 16 000 litrů.

V kotelně byl v roce 1907 instalován parní kotel firmy Breitfeld-Daněk, který je dodnes funkční. Roku 1926 byly instalovány dvě francisovy turbíny, které při dostatku vody v řece zásobovaly provoz elektrickou energií a ušetřily tak palivo pro kotelnu. Turbíny byly v šedesátých letech rozebrány a odvezeny do šrotu. Nový majitel chce malou vodní elektrárnu obnovit, je šikovný, turbíny si vyrobí dle plánů sám.

Bienertova odpadová přádelna fungovala až do 30. let 20. století. V roce 1948 byla továrna znárodněna a stala se součástí národního podniku Fryba a později n.p. Bytex, v letech 1990–2001 zde působila Mykana a. s. Ta zde skončila prakticky ze dne na den, byla vyhlášena celozávodní dovolená a během ní byl na fabriku vyhlášen konkurz. Zaměstnanci se tak již nikdy do provozu nevrátili.

ortofotomapa lokality - (c) GEODIS BRNO s.r.o

Kliknutím na obr. se dostanete na větší rozlišení...

No a konečně v roce 2002 ji koupili Šerclovi. Mladý Pavel Šercl (náš průvodce) má s fabrikou mnoho plánů. Je cílevědomý, šikovný a plný energie a chce pro svoji továrnu to nejlepší. Je hrdý na fabriku a cení si všeho, co se k ní váže. To lze spatřit na každém kroku - zachovalé cedulky na stěnách, originální rohový pisoár, lis na bavlnu, funkční požární signalizace, funkční píchačky na vrátnici, atd. 

Dnes je v prvním a druhém patře restaurátorská dílna historické techniky (www.armytech.com), zbylá dvě patra čekají na další využití. V záměru je například chráněná dílna, či "konferenční" prostor.

V dvoupodlažní budově naproti etážovce je byt a kanceláře. Vybavení prostor plně koresponduje s osobností pana Šercla. Všude narážíme na staré věci a starý nábytek, různé zbytky z druhé světové války nejsou výjimkou. Perličkou je stará "klubovna", v níž bylo ponecháno zařízení z dob socialismu. Rudé záclony, vlajky, busty, pocit ze starých časů umocňuje dobře zvolená hudba.

Království pana Šercla zanechá v návštěvníkovi silný dojem, navíc je milé potkat někoho, kdo zachovává a popularizuje odkaz na zlaté ručičky našich předků. Přejeme mu úspěšné naplňování jeho cílů a snů a děkujeme za pozvání na jedinečnou prohlídku.

Zdroj:

- osobní průzkum, informace Pavla Šercla

- Registr VCPD ČVUT (http://registr.cvut.cz), V006929 - Karl Bienert, odpadová přádelna, poslední aktualizace: 28. 5. 2008

- Lukáš Beran, Vladislava Valchářová: Industriál Libereckého kraje - Technické stavby a průmyslová architektura, VCPD ČVUT, Praha 2007

Fabrika byla navštívena 12. 7. 2008, fotografie jsou zde:

 

Pokud víte o výše zmíněném objektu více,  napište nám. Rádi informace rozšíříme!

2008 © fabriky.cz